Historie masáží
Archeologické nálezy v Číně potvrdily, že masáže byly praktikovány už před třemi tisíci let. Vnitřní kniha Žlutého císaře, první komplexní lékařský text, sepsaný někdy mezi lety 2700 a 200 př. n. l., popisuje léčbu s použitím bylin, akupunktury a masáže. TuiNa, což znamená ,,tlačení a mačkání,, pramenilo z oblíbené lidové masáže anmo, která se dochovala dodnes. Její kořeny sahají k dynastii Shang (počínající v roce 1700 př. n. l.) a znovu se objevuje v letech 1368-1644 n. l. Do Japonska se raná forma masáže z Číny, známá jako anma, dostala přes buddhismus v 6. Století n. l.
"Již staří Egypťané používali masáž jako součást léčby"
Roku 1500 př. n. l. se v Indii tvoří základy ájurvédské medicíny, které se zmiňují o masáži, olejích a bylinkách. Indická masáž hlavy nebo champissage (chamti znamená šampon) je po tisíc let součástí rodinné péče a podporuje zdravé vlasy. Hieroglyfy, nalezené v egyptských hrobkách a datované k roku 2300 př. n. l., zobrazují lékaře, kteří svými dlaněmi třou ruce a nohy.
Podle Hippokrata(cca 460-377 př. n. l.), ,, by měli být lékaři znalí v mnoha uměních, ale obzvlášť a masírování,,. Řecký lékař Asklepiades z Bithýnie(cca 124-40 př. n. l.) doporučoval masáž, dietu, cvičení a koupele. V Řecku se masáž používala na trávící obtíže a všeobecně před sportováním. Římský lékař Celsius (cca 25 př. n. l. až 57 n. l.) do detailu popsal tření a doporučoval masáž jako úlevu při bolesti hlavy, zatímco Galenos (cca 130-201 n. l.) napsal, že ,,všechna svalová vlákna by měla být protahována v každém směru,,. Například Plinia staršího vyléčil doktor použitím masáže a Julius Caesar (100-44 př. n. l. ) dostával masáž při neuralgii(je to bolest, která vzniká poruchou na systému signalizace bolesti). Další kdo psal o masáži byl Perský lékař Avicenna (980-1037), byl ovlivněný Galenem a popsal rozličné způsoby tření.
Asclepiades Bithynia (124 do 40 př. nl) byl řecký lékař, který se usadil v Římě a prosazoval dietu, cvičení, koupání a masáže. Použil pohyb terapie, jako je vibrace houpání a masáže.
Claudius Galen napsal 'De Medicina' a zmínil, že masáž může pomoci od slabého těla, odpočinout napjaté tělo, bolesti hlavy, ochrnutí, horečky, nachlazení hlavy, krku křeče, astma, plic, jater a sleziny Poruchy, střevní úzkost, průjem, kašel, vředy, bolesti žaludku, kloubů atd...
žil v letech (130 do 201 nl) a byl stoupenec Hippokrata a revoluci medicíně způsobila jeho práce o anatomii a medicíně. Experimentální metoda vědeckého zkoumání, je řekl.
On povzbudil lékaře do praxe pitvě objevovat anatomii a zdůraznil, že je třeba pochopit, co se děje pod kůži. On psal o výhodách ranních a večerních masáží, přidal popisy masáže, zdůraznil potřebu masáže pro svalová vlákna, aby se třela ve všech směrech a používal oleje pro zdraví a pohodu.
Avšak s pádem římské říše se Evropa stala bojištěm. S významným vlivem vyvíjející se církve. Masáže, jako mnoho lékařských a vědeckých postupů, se stal podezřelý. Temné časy pokračovalo až do roku 1400. Během této doby lidé, kteří se podíleli na bylinkářství, masáží a léčení byli často upáleni na hranici jako čarodějnice či odsouzeni jako kacíři. Kostelní kázání vyústila, že masáže se stávali synonymem čarodějnictví. Nicméně, byli nakonec jeptišky povolení k použití masáže a koupele jako levný způsob zdravotní péče o oběti války v nemocnicích.
Masáž byla viděna jako léčba pro úlevu od bolesti, zvyšuje průtok krve a pro usnadnění hojení. V tomto rozsahu masáž byla používána jako součást léčebných postupů.
Tyto temné časy neměly vliv v arabském světě a masáže tam pokračovaly a vzkvétali. Takže zatímco západní svět přijal techniky, které přišli z východu a podporovat masáže, cvičení a koupání, Temné časy nás uvrhly o téměř 1000 let zpět. A muselo se počkat až do renesance, kdy masáže začali vzkvétat znovu.
V polovině 15. století došlo k znovuzrození progresivního myšlení v Evropě, které se stalo známým jako renesance (1450-1600). Lékařství a umění vzkvétalo bok po boku v tomto okamžiku. Lidé jako Leonardo da Vinci (1452 - 1519) a Andreas Vesalius (1514 - 1564) studovali anatomii přes mrtvoly.
Pitvy zanechaly podrobné výkresy vnitřního fungování lidského těla.
K další změně došlo když, Ambroise Pare, 16th-století, lékař k francouzskému soudu, chválil masáže jako léčbu různých onemocnění.
Další událostí, která způsobila rozepři mezi masážními technikami.
V 18. století před dogma a tradice kostela byla napadena a nový věk osvícenství začal.
Během doby vyšla práce francouzského jezuity, přeložen 'Cong Fou', referenční příručka starověké čínské medicíny do francouzštiny a znovu ožili pojmy jako řízené dýchání, systémy cvičení a vliv pro zdraví.
Henrik Ling byl za švédským básníkem a pedagogem, který strávil mnoho let na Východě jako voják. Když se vrátil do Švédska on vyvinul systém 'švédské gymnastiky' na základě studie gymnastiky a fyziologie, a na technikách vypůjčených z Číny, Egypta, Řecka a Říma, které v kombinaci cvičení s prací a držení těla bylo sloučení čtyř prvků:
- Estetika - vyjadřování pocitů, emocí a myšlenek
- Vzdělávací - rozvoj vrozený potenciál těla se správné držení těla a ovládání
- Lékařská - nápravě tělesných vad, s aktivní, pasivní a kopíroval pohyby
- Vojenské - posílení a zpevnění těla
Moderní masáže se počínají rozvíjet až v devatenáctém století. Jejím tvůrcem je P. Ling, původně misionář v Orientu, který se na svých cestách seznámil se starobylou masáží a jejími blahodárnými účinky v lázních, které navštěvoval. Po návratu do Švédska založil školu masáže a v roce 1813 ve Stockholmu ústřední ústav pro gymnastiku, kde vyučoval i léčebný tělocvik.
Dnes je již velké množství různých druhů masáží, jak moderních, tak různých tradičních škol. Navíc na základě moderních poznatků a různých kombinací s tradičními postupy vznikají další a další školy a směry.
Masáže její účinky na organismus a důvod proč se nechat masírovat pravidelně.
Masáž má účinek na většinu částí lidského organismu. V první řadě na kůži, podkožní vazivo, lymfu, dále svalstvo, nervy , srdce a cévy dýchací aparát, klouby, šlachy, samozřejmě vnitřní orgány a některé žlázy.
Účinek na kůži: Kůže pokrývá povrch celého těla a zprostředkovává styk s okolím. V kůži jsou umístěny smyslové buňky jako jsou nervová zakončení, potní a mazové žlázy. Masáží tedy vyloučíme z mazových žlázek tuk a tak kůži promastíme.Zvýší se množství vyloučeného potu a zlepší se prokrvení a dochází k odstraňování škodlivin. Masáží zvýšíme teplotu kůže až o 1,5 st. C, což má z velký význam i pro teplotu svalstva. Pravidelnou masáží se stává pokožka vláčnou, je pružnější a pevnější a nepodléhá tolik tvorbě vrásek.
Podkožní vazivo: Stejný účinek masáže. Dochází ke zrychlení odstraňování přebytečné vody a škodlivých látek.
Šlachy: Zde se také hromadí škodlivé látky, tuk a voda. To je především způsobeno velkou námahou nebo naopak nečinností.
Klouby: Masáží zrychlíme krevní oběh, tím i příjem okysličené krve a dojde k vyplavení škodlivých látek. Mezi škodlivé látky které se
hromadí v kloubech patří kysličník uhličitý, kyselina mléčná, máselná a kreatinin.
Kosterní svalstvo: Pravidelnou masáží dochází k odstranění únavných látek a k prokrvení. Při přechodu šlach na svaly, což jsou místa většinou špatně prokrvená, se objevují zatvrdliny. Objevují se u sportovců a nebo u lidí kteří trpí svalovou nečinností. Bolestivé zatvrdliny snižují výkon svalů a proto jejich masáží přineseme velkou úlevu. Stejně tak i bolestivý a zduřelý sval můžeme jemnou masáží uvolnit a relaxovat. Unavený sval v sobě také obsahuje kyselinu mléčnou, kysličník uhličitý a kreatinin.
Krevní oběh: Masáží se ulehčí srdeční práce,prohloubí se srdeční stahy a zpomalí se jeho činnost. Nezrychlujeme tepenní oběh.
Mízní systém: Mízou odvádíme odpadové látky,mikrobiální jedy a choroboplodné výpotky. Nejvíce bývají postiženy dolní končetiny.
Dýchací aparát: prohlubuje se dech a zvyšuje kapacita plic.
Zažívací trakt: Účinek se projevuje zvýšenou chutí k jídlu, zvyšováním vylučování kyseliny solné žaludeční sliznicí a zvýšeným vylučováním žluči. Dobře provedená masáž tedy harmonizuje organismus jako celek a pokud je pravidelná může podstatnou měrou zlepšit zdravotní stav.
Vliv na psychiku: díky uvolnění při masáži se dostaví pocit klidu a uvolnění po masáži se budete cítit jak znovuzrození.
Všeobecná indikace a kontraindikace masáže
Rekonvalescenci po tělesném vyčernání a po těžkých chorobách.
Vadné držení těla a vady na páteři – skolióza, kyfóza.
Chronické choroby dýchacích cest s následným ztuhnutím hrudníku a pomocného dechového svalstva.
Stavy po úrazech, po operacích, po popáleninách. Po úrazech kloubů - masáž vede k lepšímu prokrvení, snížení bolesti a posléze se pohyb vrátí do normální stavu.
Některé druhy neuróz – určí lékař.
Některé choroby srdeční a cévní - pokud přetrvávají otoky.
Obrně horních a dolních končetin, některých svalových skupin trupu.
Chronické degenerativní onemocnění kloubů, šlach a povázek
Podvrtnutí - úraz
Masáže nejsou vhodné:
U některých duševních chorob – schizofrenie
Srdeční dekompenzace
Odvápněním kostí
Těsně po jídle
Úplný zákaz masáže:
Horečka
Vysoký krevní tlak
Zhoubné nádory
Kožní hnisavé onemocnění – např. bodnutí hmyzem, odřeninách, pokousáním zvířetem.
Křečové žíly – podle stavu, záněty žil a trombóza.
Tuberkulóza kostí, kloubů, šlach a aktivní TBC plic.
Záněty ledvin
Poruchy krvácivosti
Akutní záněty dutiny břišní, záněty žlučníku
Akutní kloubní záněty
Pod vlivem alkoholu a návykových látek